Mezi červnem 2022 a zářím 2023 došlo v Pákistánu a Libyi k extrémním povodním, které zasáhly miliony lidí. Toto je popis toho, co se stalo, a proč k těmto jevům bude pravděpodobně docházet i v budoucnu.
Není žádným tajemstvím, že se klima mění. Svědčí o tom řada zpráv a studií. Teď však důsledky změn klimatu LIDSTVO skutečně zažívá. Přibývá extrémních záplav: od Asie přes Evropu až po Ameriku. V tomto vydání seriálu ZMĚNA KLIMATU ZMĚNILA PLANETU se podíváme na dvoje nejhorší povodně poslední doby a vysvětlíme, proč je pravděpodobné, že se budou s pokračujícím oteplováním naší planety opakovat.
O rok později: Tisíce lidí stále potřebují pomoc po ničivých záplavách v Pákistánu.
V období od června do října 2022 zažil Pákistán bezprecedentní monzunové období s abnormálním množstvím srážek. To vyústilo v extrémní záplavy řeky Indus a sesuvy půdy, které postihly všechny čtyři provincie země a 15 % jejích obyvatel. Zahynulo více než 1 700 lidí a 8 milionů přišlo o střechu nad hlavou. Miliony domů byly zničeny a země ztratila úrodu v hodnotě 2,3 miliardy amerických dolarů. V jednu chvíli byla téměř třetina Pákistánu pod vodou.
Následná šetření ukázala, že tyto záplavy byly důsledkem klimatické změny, a to i přesto, že se Pákistán na celosvětových emisích skleníkových plynů podílí méně než 1 %. Pákistán je jednou ze zemí nejvíce ohrožených katastrofami. Tamní společnost je velmi zranitelná, hrozí zde riziko konfliktu i jiných přírodních katastrof. Podle zprávy INFORM 2023 index, která hodnotí riziko humanitárních krizí v jednotlivých zemích, patří dnes Pákistán na seznam vysokého rizika. Letošní monzunové období zkomplikovalo obnovu po loňských záplavách. Pákistán vyčerpal pouze 70 % finančních prostředků určených na tento účel.
Září 2023: Extrémní záplavy způsobené hurikánem Daniel zabily v Libyi tisíce lidí.
Byla to nejsmrtelnější bouřka v historii Afriky. Vlivem silných dešťů se v Libyi protrhly dvě přehrady. Třicet milionů metrů krychlových vody zaplavilo libyjské území. Téměř okamžitě zmizelo 25 % východní části města Derna. Více než 11 000 lidí zahynulo a 34 000 přišlo o domov. Povodně navíc zničily mosty, poškodily vodovodní a sanitační infrastrukturu, narušily zásobování potravinami a vystavily zemi riziku řady dalších ekologických katastrof.
Přestože bouře zasáhla také části Řecka, Bulharska, Turecka, Egypta a Izraele, odborníci se domnívají, že Libye utrpěla tak závažné škody kvůli probíhající politické krizi, špatné infrastruktuře a také zrychlené změně klimatu. Záchranné práce stále pokračují.
Kdo je nejvíce ohrožen?
Povodně jsou nejčastější přírodní katastrofou na světě. Ohrožují čtvrtinu světové populace, z níž téměř 40 % žije pod hranicí chudoby. Přesto většina investic do protipovodňových opatření směřuje do zemí s vysokými příjmy.
Co LIDSTVO čeká?
Ačkoli roli hraje mnoho faktorů, podle vědců jsou extrémní záplavy spojeny se změnami klimatu. S oteplováním atmosféry se v ní může udržet více vodní páry, což vede k intenzivnějším dešťům. V budoucnu se bude vyskytovat více extrémních srážek, a tak bude docházet i k přívalovým (bleskovým) povodním – zejména těm s kratší dobou trvání, ale větším rozsahem, a tedy s větší ničivou silou. Kromě toho po přívalových povodních mohou následovat lesní požáry, protože půda se ztenčuje. Klimatická změna spouští domino efekt katastrof.
Nikdy nevíme, kdy extrémní přírodní katastrofa zasáhne právě náš kus světa. Je proto zásadní podporovat organizace, které pomáhají při prevenci katastrof a odstraňování jejich následků.
___
Zachraň Zemi pro LIDSTVO. Přispěj na humanitární pomoc při katastrofách. Daruj prostřednictvím #VAKOVAKO.
