Není nad domov a proto slavíme DEN ZEMĚ. Seznamte se s historií tohoto významného svátku a zjistěte, co můžete udělat, abyste jej ovlivnili.
Letos si připomínáme 53. výročí Dne Země a letošní oslava je důležitější než kdykoli předtím. Kde se ale tato významná událost na ochranu životního prostředí vlastně vzala?
Myšlenku Dne Země původně vytvořil americký senátor Gaylord Nelson v roce 1970 s cílem upozornit na naléhavé problémy životního prostředí. Předtím totiž nebyla ochrana našeho životního prostředí v popředí zájmu národní ani mezinárodní politiky.
Den Země tak vznikl jako příležitost pro ty, kteří bojují proti nejrůznějším problémům životního prostředí. Od znečištění po odlesňování, a spojují se v jedné společné věci: záchraně naší Země. Nelson shromáždil tým senátorů, aby společně šířili informace o Dni Země na univerzitních kampusech ve Spojených státech. Studenti po celé zemi nedávno předtím prokázali svou houževnatost v protiválečných snahách a senátor Nelson věděl, že budou stejně zapáleně bojovat i za naši planetu. Měl pravdu. K protestům se po celé zemi připojilo 20 milionů Američanů, což inspirovalo americkou federální vládu k vytvoření Agentury pro ochranu životního prostředí, která měla řešit problémy životního prostředí. O 53 let později slaví Den Země každoročně více než miliarda lidí na celém světě.
Den Země však nezačíná a nekončí pouze 22. dubna. Je to den, který je třeba slavit každý den v roce; vystoupení a převzetí odpovědnosti za stav našeho životního prostředí je prvním krokem ke změně. A tu náš svět zoufale potřebuje.
Nedávná tisková zpráva Světové meteorologické organizace uvádí, že v příštích pěti letech bude zaznamenána nejvyšší teplota v historii. Teplota se zvýšila v důsledku skleníkových plynů, které vznikly v důsledku neudržitelných postupů. V důsledku lidské činnosti se do atmosféry každoročně uvolní 9,5 miliardy tun uhlíku. Zvýšení teploty vede k nárůstu lesních požárů, ničení biotopů a nepředvídatelným ročním obdobím, která mohou být pro některé druhy zničující. Odhaduje se, že kvůli těmto problémům může do roku 2100 vyhynout 50 % našich rostlinných a živočišných druhů.
Nemůžeme čekat! Čas na záchranu BIODIVERZITY a naší planety právě nastal. Přispěj s VAKOVAKO ještě dnes.
