Ne všem vadí zima. Například polární ostrovy Jižní Georgie a Grónsko mají jednu z největších BIODIVERZIT na světě. S globálním oteplováním však tyto ostrovy čelí vážným problémům.
Když se řekne ostrovní ráj, nejspíš se vám vybaví palmy a písečné pláže. Polární ostrovy jako Jižní Georgie a Grónsko jsou ráji, ale mrazivými – a jejich bohaté ekosystémy jsou toho důkazem.
Jižní Georgie: změny klimatu ohrožují BIODIVERZITU
Na Jižní Georgii žije 95 % všech antarktických tuleňů. V 19. století je málem vyhubili lovci, dnes jich na ostrově přebývá 3,5 milionu. Kvůli změnám klimatu mají ale stále méně potravy. Populace krilu se rychle snižuje a v důsledku zvyšující se teploty oceánů ubyli tuleni na okolních ostrovech.
Jižní Georgii milují také tučňáci – patagonští, žlutorozí, oslí a uzdičkoví. Žijí v koloniích. Největší z nich patří tučňáku patagonskému v zátoce svatého Ondřeje, kde žije více než 150 000 párů. Navzdory tomuto zdánlivě velkému počtu však dnes na tučňáky negativně dopadají změny v počasí, oceánských proudech a dostupnosti potravy.
Grónsko: Bez ledu a bez života
V Grónsku žije 26 druhů savců, mimo jiné lední medvědi, pižmoňové, polární lišky, mroži a sobi. Vyskytuje se zde také 56 druhů ptáků. V současnosti jsou však ohroženy tři druhy tamních savců a dva druhy ptáků. V ohrožení je i mořská fauna: populace grónských žraloků se snížila až o 40 %.
Téměř celé Grónsko – 80 % – pokrývá led. Tento ledový příkrov představuje desetinu sladké vody na Zemi. Rychlost tání ledu v Grónsku bude hrát hlavní roli při zvyšování hladiny světových moří a oceánů. Úbytek ledu pravděpodobně také souvisí s šířením invazních druhů, které ohrožující místní BIODIVERZITU.
Boj o (NE)ZAMRZLOU PLANETU
Vzhledem k tomu, že globální teploty dosahují stále větších rekordních hodnot, mořská i suchozemská BIODIVERZITA je v ohrožení. Více než kdy jindy je proto zapotřebí ochrana polárních ostrovů a dalších oblastí. Bez tvé pomoci o tamní bohaté ekosystémy přijdeme. Datuj přes VAKOVAKO ještě dnes.
