Zdecimované lesy, znečištěné řeky a hladomor. To vše přinesla nelegální těžba původním obyvatelům a životnímu prostředí Brazílie.
Není žádným tajemstvím, že každý rok přicházíme o obrovský kus Amazonie. Šance na zlepšení existuje – nová brazilská vláda slíbila ukončit odlesňování do roku 2030. Přesto důsledky minulých rozhodnutí přetrvávají dodnes.
Brazílie byla kdysi vzorem pro ochranu přírody. V roce 2004 Amazonie přišla o 28 000 kilometrů amazonských PRALESŮ, ale poté se toto číslo až do roku 2012 výrazně snižovalo.
V letech 2019 až 2022 však došlo ke ztrátě 34 000 kilometrů čtverečních. Vláda prezidenta Jaira Bolsonara totiž snížila financování agentur pro ochranu životního prostředí a prosazovala průmyslová odvětví podporující odlesňování. Zároveň oslabila práva domorodých obyvatel na půdu a dále podporovala těžbu včetně těžby zlata.
V roce 2020 se zvýšila cena zlata, což vyvolalo nárůst nelegální těžby. V roce 2021 byla více než polovina zlata vytěženého v Brazílii nelegálního původu. I předtím těžba přispívala k odlesňování. V letech 2005 až 2015 způsobila 9% úbytek amazonských deštných PRALESŮ.
Následky těžby pro Amazonii a planetu
Výzkumy ukazují, že těžba má devastující následky. Omezuje regeneraci. Opuštěné těžební jámy se vrací do původního stavu jen velmi pomalu. Amazonské PRALESY tak nemůžou absorbovat 2 miliony tun uhlíku. To má katastrofické následky, které pociťuje celý svět: tání ledovců, zvyšování hladiny moří a degradace věčně zmrzlé půdy.
Většina nelegálních těžařů navíc nebere ohled na zákony na ochranu životního prostředí, a Amazonie je tak stále více znečištěna toxickými látkami. Těžba zlata je nyní největším zdrojem znečištění rtutí v regionu. Horníci totiž obvykle používají rtuť k oddělování zlata.
V řekách, křehkých potravních řetězcích i v tělech obyvatel amazonských PRALESŮ se vyskytuje zvýšené množství rtuti. U domorodých komunit bylo zjištěno 7,5krát vyšší průměrné množství rtuti než u běžné populace.
Následky pro původní obyvatele Amazonie
Více než polovina Amazonie se nachází v Brazílii a 23 % z ní tvoří území původních obyvatel. Odhaduje se, že v letech 2010 až 2020 vzrostla nelegální těžba na chráněné domorodé půdě o 500 %.
Deník New York Times identifikoval stovky tajně vybudovaných přistávacích ploch a odhadl, že na pozemcích domorodců pracuje přibližně 30 000 horníků. Nejvíce to zasáhlo kmen Janomamů. Potýkají se s nemocemi, zneužíváním, násilím, otravami a těžkou podvýživou, zejména u dětí.
Blíží se bod zvratu
Od roku 2023, kdy nastoupila nová brazilská vláda, dochází k intenzivnějšímu potírání nelegální těžby. Vedení země se snaží zastavit odlesňování Amazonie. Je to krok správným směrem, stále je však potřeba mnoho vykonat.
Dosud jsme přišli o 17 % amazonských PRALESŮ. Vědci varují, že pokud číslo dosáhne 20 až 25 %, planeta Země se dostane do nebezpečného a nevratného bodu zvratu. Do roku 2030 můžeme ztratit 27 % Amazonie.
A přesto pro Amazonii možná ještě zbývá naděje. Stačí, když budeme společně pracovat na její záchraně. Podpoř organizace, které bojují za ochranu deštných PRALESŮ světa. Daruj s VAKOVAKO na DEN AMAZONIE.
