Představte si, že vám někdo vnikne do domu, zničí ho a pak vás násilně vyžene. To přesně se děje fauně deštných PRALESŮ. Zjistěte více.
Deštné PRALESY po celém světě, od Amazonie po Austrálii, jsou domovem 50 % rostlinných a živočišných druhů naší planety. Jejich domov je ale dnes v ohrožení kvůli odlesňování, těžbě a další lidské činnosti. Mnoha zvířatům tak nezbývá než džungli opustit.
To není nový jev. Zvířata migrovala od počátku časů, ale nucené migrace, jako je ta v zambijském deštném pralese, mají velký domino efekt, který ovlivňuje nejen zvířata, ale i jejich nová prostředí.
Nemají kam jít
Podle tzv. 2022 Species Habitat Index (Indexu stanovišť druhů) se v roce 2022 ztráta stanovišť nebo také biotopů pohybovala mezi 33 % a více než 60 %. Tyto druhy zvířat přišly o své biotopy v PRALESÍCH:
- Listonos bílý (netopýr), Honduras, 53% ztráta
- Květomil azurový (pták), Střední Amerika, 35% ztráta
- Lemur běločelý, Madagaskar, 40% ztráta
- Létavka černoblanná (žába), Borneo a Sumatra, 35% ztráta
Když jsou zvířata nucena migrovat kvůli tomu, že přijdou o své přirozené prostředí, jejich nový i starý ekosystém je v nebezpečí. Zvířata v nových ekosystémech mají omezené zdroje a mohou je ohrožovat noví predátoři. Řešení? Lepší a větší ochrana zvířat a PRALESŮ, jak ukazuje náš seriál STARÁME SE O STROMY.
Největší migrace savců v historii
V Zambii každý rok mezi říjnem a prosincem migruje 10 milionů afrických kaloňů. Uletí tisíce kilometrů do národního parku Kasanka. Vychutnávají si tam spoustu ovoce, bobulí a rostlin. Je to nejdelší zaznamenaná migrace jakéhokoli afrického savce a je nezbytná.
Semena konzumovaná kaloňi se rozšiřují po celé oblasti, což podporuje růst nových rostlin a nárůst počtu divokých zvířat. Ale těžba, odlesňování a urbanizace ohrožují národní park Kasanka. Naštěstí organizace, jako je Rainforest Trust, aktivně spolupracují na ochraně tohoto významného národního parku a záchraně tohoto druhu kaloně.
Jak může fungovat mírové soužití?
Ochráncům přírody se podařilo úspěšně ochránit 285 429 biotopů a téměř 17 % veškeré půdy na Zemi. Ale to nestačí. Je třeba chránit ještě více území a v klíčových biotopech, jako jsou PRALESY, je nutné řešit odlesňování, aby se předešlo nucené migraci zvířat a trvalé ztrátě jejich přirozeného prostředí. Odhaduje se, že každý rok přicházíme o 28 milionů hektarů deštných PRALESŮ.
Organizace spojených národů v roce 2021 spustila iniciativu, která si dala za cíl do roku 2030 ochránit 30 % všech přírodních stanovišť na světě. Třetina globálně chráněné půdy se může zdát jako vysoký cíl, ale zajistí, že budeme moct žít v souladu s přírodou.
___
Chraň deštné PRALESY. Přispěj s #VAKOVAKO.
