Obojživelníci patří mezi nejohroženější obratlovce na světě. Riziko, že vyhynou, je 40 %. Klimatická změna, ztráta životního prostředí a nemoci s tím mají hodně společného. Přesto se ochrana soustředí více na savce a ptáky.
Celosvětově je ohroženo přibližně 2 000 druhů obojživelníků, včetně žab, ropuch a mloků. Většina z nich se nachází v Karibiku, Střední a Jižní Americe a v lesích Kamerunu, Nigérie, Madagaskaru a Srí Lanky.
Toto jsou největší nepřátelé obojživelníků:
Klimatická změna
Obojživelníci jsou velmi citliví na změny ve svém prostředí. Rostoucí teploty a změny ve srážkách ztěžují těmto druhům adaptaci. Mnoho obojživelníků má specifické požadavky na teplotu a vlhkost pro rozmnožování a přežití. Dokonce i nepatrné změny životních podmínek můžou tyto kritické životní fáze narušit.
Ztráta přirozeného prostředí
Nedotčená je už jen jedna třetina PRALESŮ. Zemědělství, rozvoj měst a znečištění jsou hlavními příčinami mizení ekosystému obojživelníků. Fragmentace jejich životního prostředí dále zhoršuje problém izolace jejich populací. Snižuje se genetická rozmanitost obojživelníků a zvyšuje jejich zranitelnosti vůči environmentálním stresorům a nemocem.
Choroby
Obojživelníci čelí nejhorší zvířecí pandemii na světě: chytridiomykóze. Toto houbové onemocnění způsobilo úbytek více než 501 druhů. Dalších 90 vyhynulo. Jakmile se dospělí obojživelníci nakazí, obtížně se vyrovnávají s hladinou vody a solí, dostávají záchvaty a pokud je infekce příliš vážná, zemřou.
Nedostatek financí
Obojživelníci bohužel často nepatří mezi priority financování ochrany přírody. Většinou jsou to ptáci a savci. Nedostatek financí je velký problém ve snaze zachránit obojživelníky. Omezuje důležitý výzkum, monitoring a úsilí o obnovu biotopů, které jsou klíčové pro přežití obojživelníků.
Daruj přes VAKOVAKO na podporu neziskovek, které investují do budoucnosti obojživelníků a jejich domova, PRALESŮ.
