Vědec Frans de Waal, se jednou zeptal: „Jsou lidé dost chytří na to, aby věděli, jak chytrá zvířata skutečně jsou?“ Na SVĚTOVÝ DEN ŠIMPANZŮ si to můžete sami ověřit.
Dne 14. července 1960 vstoupila doktorka Jane Goodall do národního parku Gombe Stream pouze s poznámkovým blokem, dalekohledem a svou vlastní zvědavostí. O šimpanzích tehdy věděla málo, stejně jako zbytek světa.
Její jedinečný přístup k terénnímu výzkumu jí umožnil spatřit to, co nikdo jiný předtím neviděl: šimpanzi vytvářejí a používají nástroje. Díky tomu jsme si uvědomili, že lidé a šimpanzi jsou si mnohem podobnější, než jsme tušili.
Od té doby další výzkumy a studie odhalují poznatky o mysli a životě šimpanzů.
Kognitivně jsou šimpanzi nesmírně inteligentní. Strukturálně jsou naše mozky velmi podobné. Studie ukazují, že šimpanzi mají vysokou úroveň schopnosti vnímat, rozpoznávat a rozumět prostřednictvím shromažďování a zpracování znalostí.
To dává šimpanzům schopnost učit se slova a znakový jazyk; hrát si s ostatními i s objekty; komunikovat v rámci složitého systému složeného z řeči těla, mimiky a vokalizace; řešit problémy a pracovat s nástroji, včetně nástroje na získávání termitů.
Mají schopnost vnímat sebe a ostatní. Dovedou si pamatovat minulé události. Mají pokročilou krátkodobou i dlouhodobou paměť. Někteří dokonce mohou mít pracovní paměť lepší než lidé. Existují i známky toho, že šimpanzi využívají svou minulost k přípravě na budoucnost.
Navíc jsou šimpanzi schopni cítit širokou škálu emocí včetně empatie, soucitu, radosti, hněvu a strachu –a projevují je podobným způsobem jako lidé. Dovedou vnímat, jak se cítí ostatní šimpanzi. Když jsou vystaveni stresu, šimpanzi se navzájem češou nebo objímají. Chápou smrt, cítí smutek i zoufalství a vyjadřují je dotykem.
Žijí ve velkých společenstvích, které se jeden od druhého velmi liší. Což je patrné na základě variací v používání nástrojů, stavbě úkrytů a způsobech vyčesávání. Řídí se společenskou strukturou, v jejímž čele je alfa samec. Organizují se podobným způsobem jako lidé – dávají přednost blízkým vztahům a spolupracují na zajištění bezpečnosti a přežití skupiny. Často se účastní mezi skupinových konfliktů. Ačkoli mohou být šimpanzi vysoce teritoriální, rozpoznávají jiné druhy, včetně goril, a interagují s nimi. Ve volné přírodě adoptují šimpanzí sirotky.
Výzkum tvoří jeden ze základních kamenů ochrany šimpanzů. Všechny čtyři populace – u Pobřeží slonoviny, v Gabonu, Nigérii a Kamerunu, a v Tanzanii – jsou ohroženy. Bez naší pomoci by šimpanzi a další druhy z PRALESŮ mohly v blízké budoucnosti zmizet.
